Začal „mírový“ válečný akt na Ukrajině

Začal „mírový“ válečný akt na Ukrajině

Počátkem tohoto týdne uznala Ruská federace Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku. Tyto oblasti nebo samozvané republiky jsou na území Ukrajiny.

Nebylo by nic výjimečného, kdyby se určité části světa připojily k jinému státu. Co lze však v tomto případě považovat za porušení mezinárodního práva je, že Moskva měla jednat přímo s Kyjevem, nikoliv se samozvanými vůdci uvedených republik. Kroky Moskvy, alespoň to tak vypadalo, měly vést v donbaské oblasti směrem ke Krymu, který byl anektovaný v roce 2014. Ruská federace by tak získala pozemní cestu až k Černému moři.

Dnes v ranních hodinách ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu, uvedly agentury. Putin prohlásil, že mu jde o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. V ukrajinský městech se ozývají výbuchy a dochází k evakuaci obyvatel a letiště. O několik hodin později překročili vojenské jednotky pozemní hranici mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Ukrajina vyhlásila válečný stav. Také požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla.

Jaký má situace vliv na hospodářství?

Jako první zdražila ropa, a to nejvíce od roku 2014. Za barel se nyní platí přes 100 USD. Pro případ výpadků dodávek jí má ČR v zásobnících na cca 94 dnů. (zdroj MPO)

Plyn v zásobnících a vzhledem ke zvyšujícím se teplotám by vystačil asi na 40 dní. (zdroj MPO)

Státní agentura CzechInvest uzavře své zastoupení v Rusku. Servis ruským investorům v Moskvě nebude nadále poskytovat.

Česká měna dnes ráno spadla k euru i dolaru na nejslabší úrovně za dva měsíce. K euru se dostala nad 25 Kč/EUR, vůči dolaru nad 22,20 Kč/USD.

Radní Prahy 6 budou zítra projednávat vypovězení Memoranda o přátelství a spolupráci mezi městskou částí a Vasileostrovským obvodem Sankt-Petěrburgu z 2010. Na jednání bude i možné zřízení fondu na pomoc Ukrajině.

V úterý 1. března projedná Rada MČ Praha 1 návrh na finanční podporu, která bude ukrajinskému lidu distribuována prostřednictvím Charity Česká republika.

Evropské akcie zahájily čtvrteční obchodování výrazným propadem, panevropský index STOXX Europe 600 odepisoval přes tři procenta a dostal se nejníže od loňského jara.

V rámci své činnosti sleduje a vyhodnocuje situaci, nejen na Ukrajině, také Bezpečnostní informační služba. Ta označila invazi na Ukrajinu za „útok na svobodný svět“.

Invaze Ruské federace na nezávislou Ukrajinu je útokem na svobodný svět. BIS intenzivně spolupracuje se svými partnery doma i v zahraničí na zajištění bezpečnosti České republiky.

Policie České republiky informuje, že očekává zvýšený výskyt hoaxů a zmanipulovaných informací přejímaných ze zahraničních serverů. Prosíme, sledujte twitterový účet @CTHH MV a buďte obezřetní při šíření zpráv popisujících ukrajinskou realitu.

Představitelé NATO se zatím chystají řešit krizi diplomatickou cestou, nikoliv vojenským zásahem, ačkoliv poblíž ukrajinských hranic se soustředily v minulých týdnech jednotky NATO jako odezva na vojenské cvičení Ruska a Běloruska z druhé strany Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg odsoudil bezohledný útok na Ukrajinu. Jde o závažné porušení práva, hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a ohrožuje nesčetné množství životů. Svolal mimořádné jednání spojenců.

Podle dnešního odpoledního vyjádření má NATO v pohotovosti 100 stíhaček, vojáky na Ukrajinu zatím nevyšle.

K situaci se vyjadřují čeští politici:

Vít Rakušan, ministr vnitra: „… Válka je blíž, než si sami dokážeme připustit …“.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: „…  Spolu se spojenci odpovíme na tento barbarský akt agrese.“.

Petr Fiala, premiér: „… Ruská invaze na Ukrajinu je naprosto neospravedlnitelný akt agrese

vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce EU a NATO…“.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu: „… Nesmíme v tom Ukrajinu nechat! Je to velká zkouška pro celý svobodný a demokratický svět,“ uvedl na twitteru.

Andrej Babiš, poslanec: „Tvrdě odsuzuji chladně promýšlený a ničím nevyprovokovaný útok Ruska na Ukrajinu …“.

Jana Černochová, ministryně obrany: „Rusko přepadlo mírumilovnou a svobodnou Ukrajinu. Porušilo mezinárodní právo a ani sebevětší množství lží, které Kreml produkuje na tom nic nezmění …“.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: „… Na ruský barbarský útok musíme odpovědět rázně. Uvalit nejtvrdší sankce vůči Rusku a naprosto jej mezinárodně izolovat …“, uvedla na twitteru.

Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj: „Odsuzuji ruskou invazi na Ukrajinu …“.

Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje: „Již brzy ráno byly současně aktivizovány krizové plány pro případ mezinárodního válečného konfliktu včetně ubytovacích kapacit pro případné válečné uprchlíky.“

Miloš Zeman, prezident republiky: „Rusko se dopouští zločinu proti míru,“ odsoudil prezident Miloš Zeman útok Ruska na Ukrajinu.

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu: Pokládá rozpoutání války na Ukrajině za tak hrubé porušení všech norem mezinárodního práva, že by bylo na místě postavit ruského prezidenta Vladimira Putina před mezinárodní tribunál.

Eva Jourová, místopředsedkyně Evropské komise (pro Hospodářské noviny): Ruský prezident Vladimir Putin by měl být první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu.

REAKCE REKTORŮ: K současnému dění a ruské invazi na Ukrajinu se vyjadřují rektoři českých vysokých škol.

„Jako rektorka společně s vedením Univerzity Karlovy důrazně odsuzuji jakoukoliv formu agrese, zvláště takové, jakou právě teď podniká putinovské Rusko. Jde o nesmírně nebezpečný krok, který ohrožuje životy obyvatel Evropy – včetně mnoha kolegyň, kolegů, studentek a studentů. Jde o krok, který vrací svět zpátky,“ uvedla rektorka Milena Králíčková.

„Vedení Masarykovy univerzity je šokováno dalším vývojem na Ukrajině, kde se Rusko dopustilo a dopouští zcela účelové a promyšlené vojenské agrese vůči jinému nezávislému státu. Vedení Masarykovy univerzity velmi důrazně odsuzuje postup Ruska a jeho násilnou a dobyvačnou politiku,“ uvedl v prohlášení rektor Martin Bareš.

Mníšecká radnice odsoudila ruskou vojenskou intervenci na Ukrajině a vyjádřila podporu a solidaritu ukrajinskému lidu. Mníšek na znamení solidarity vyvěsil na budovu městského úřadu ukrajinskou vlajku. V příštích dnech podpoří Ukrajinu peněžním darem.

Magdaléna Davis, starostka: „Vladimír Putin má neblahý dar vracet moderní svět do doby, od které jsme se v téhle zemi snažili za posledních 30 let intenzivně odstřihnout. Používá všechny své informační i desinformační kanály k vytvoření iluze, že Rusko má na invazi Ukrajiny právo, takže situace je vlastně normální …“.

Radko Sáblík, místostarosta: „Je příznačné, že diktátoři dělají věci, které jsou z pohledu z venku směšné. Ale jim je to jedno, oni potřebují působit na ty, co terorem ovládají. Tak se nedivme, že po létajícím Putinovi nám i jména čínských naturalizovaných hokejistů a hokejistek přijdou k smíchu.“ uvedl na svém twitteru.

„Ostře odsuzujeme neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu…“, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nově odsoudil také zapojení Běloruska do invaze na Ukrajině. Ruským vojákům poskytuje své území a podporu.

„Prezident Putin si zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce,“ napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson.

„Ostře odsuzuji protiprávní agresi Ruska vůči Ukrajině, …“ uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Slovensko podle premiéra Eduarda Hegera poskytne pomoc lidem, kteří prchají z Ukrajiny před válkou.

„Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku, …“ uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Jihokorejský prezident Mun Če-in dnes uvedl, že také Soul je připraven připojit se k dalším zemím a uvalit na Rusko sankce v souvislosti s jeho vojenskými operacemi na Ukrajině. „Svrchovanost, území a nezávislost Ukrajiny musí být respektovány,“.

„Spolupracujeme s našimi spojenci z NATO a Evropské unie, společně odpovíme na brutální ruskou agresi a nenecháme Ukrajinu bez podpory,“ napsal dnes Duda na twitteru.

Polsko otevírá přijímací místa pro uprchlíky z Ukrajiny.

Rusko podle svého prezidenta nemá v plánu okupaci ukrajinských území a nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Putin zároveň varoval, že na jakýkoliv pokus ze zahraničí zasahovat do jednání Kremlu Rusko okamžitě odpoví.

Místopředseda poslaneckého výboru pro obranu A. Krasov na obrazovkách ruské státní televize označil ruskou invazi na Ukrajinu za “v podstatě mírovou operaci”, jejímž cílem je, jak uvedl, ukončit genocidu.

Vedení ruského letového provozu zastavilo letový provoz na jihu Ruska do 2. března 2022.

Moskevská burza přerušila obchodování na všech trzích. Rubl se propadl nejníže od roku 2016.

BLOKOVÁNÍ INFORMACÍ. Ruský internetový cenzor hrozí blokováním a pokutováním médií, která informují o válce na Ukrajině s odkazem na cokoli jiného než oficiální ruské zdroje. „Pouze oficiální ruské zdroje mají a šíří přesné a aktuální informace.“

NEJEDNÁ SE O INVAZI. Podle Číny nemají zahraniční média pravdu, když ruské kroky na Ukrajině označují za invazi. Uvedlo to dnes čínské ministerstvo zahraničí. To také konstatovalo, že Rusko je nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. „Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně,“ prohlásila mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing.

MEZINÁRODNÍ PRÁVO

Mezinárodní právo je velmi složitá oblast, ve které se občan velmi těžko orientuje. Tato oblast práva dává zabrat i zkušeným právníkům se specializací. Kromě základů mezinárodního práva vstupuje do hry evropské právo, mnohé bilaterální a multilaterální dohody, smlouvy, memoranda a další ujednání. Je tedy těžké vynášet unáhlené soudy.

V každém případě bylo porušeno Budapešťské momerandum z roku 1994, v němž se Rusko zavázalo respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, která se výměnou za bezpečnostní záruky vzdala jaderného arzenálu.

Ke garanci teritoriální integrity ukrajinského území se Moskva zavázala také ve Smlouvě o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997. Tu z pochopitelných důvodů (anexe Krymu v roce 2014) Kyjev neprodloužil a smlouva přestala platit.

Na poli mezinárodního práva ztroskotal i tzv. Minský protokol I z roku 2014. Tato dohoda měla vyvést zúčastněné země z probíhající války na Donbasu. Jeho účastníky byla Ukrajina, Ruská federace, Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Vyjednávání a podpis probíhaly pod patronátem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

V roce 2015 byla vyjednán a podepsán Minský protokol známý také jako Minsk II. Cílem bylo zastavení bojů mezi ukrajinskou armádou a vojenskými silami proruských separatistů. Tento protokol byl vyjednán mezi Ukrajinou, Ruskou federací, Francií a Německem. Tentokrát to bylo pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a také s podporou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Situace není příjemná.

Co si tedy přát? Mír a stabilitu v celém regionu.

24. 2. 2022

za MNÍŠECKÉ PATRIOTY:

Mgr. Eduard Navara

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.